Jak se mi zatím daří

Jsem ve Švédsku něco přes dva týdny (ježiši!) a pomalu se srovnávám s tím, že poprvé v životě bydlím sama a musím se o sebe nějak postarat. Nikdy jsem ani netušila, kolik toho sním, dokud jsem to všechno nemusela začít kupovat a vařit!



Hledám si jiné bydlení. Ne, nejsem nijak obtěžována, ale bohužel jsem po prvotním nadšení z nízkého nájmu probrala a to, co jsem viděla, mě znechutilo. Celý byt je zaprášený a špinavý, uklízelo se tady tak před deseti lety, můj švéd očividně rád sbírá věci, takže v koupelně je odhadem padesát různých šamponů a mýdel, v kuchyni na stole jsou cedulky odstříhané z oblečení a švédovo "jsem celý den v práci" se ukázalo býti "jsem v půl čtvrtý doma". Nízký nájem je fajn, ale zase vocaď pocaď.

Počasí bylo celý týden letní, takže jsem vyrazila do parku na jógu (nahoře můžete vidět můj jógový hájek) a strávila značnou část odpoledne čtením si na lavičce, protože moji přátelé v rámci orientation week jeli na výlet někam do pryč, což mě sice lákalo, ale stopade SEK se mi za to vyhodit nechtělo. Myslela jsem si, jakého ze mě Švédsko neudělalo šetřílka, dokud jsem včera neutratila hrozné peníze za večeři v restauraci, na kterou jsem šla se svojí finskou kamarádkou. Obě jsme si to totiž zasloužily.

Škola je zajímavá, ale hned od začátku jsme najeli na vražedné tempo, kde jsme z lekce na lekci museli přečíst 125 stránek v učebnici (Security studies, takže si asi umíte představit, jaká je to legrace). Přednášky sice máme třikrát týdně, ale raději bych tam docházela každý den, než muset tolik číst! Vážně! Alespoň jsem mohla své vyčtené znalosti využít v při prvním pátečním semináři, kde jsem se odvážila nesměle zvednout ruku a odpovědět na otázku. Yay.

Snažím se co nejvíc socializovat, takže mezi čtením a vycházkami s international pals nemám moc času na internet, a když už se konečně k ntb dostanu, jsem natolik mrtvá, že se podívám, co nového ve světě a jdu spát. Ale pokusím se to nějak napravit.