30. července 2014

Kdo jsem?

Jsem vesnická rodačka, která nikdy vesnici nemusela. Jako kozy a slepice jsou fajn, žejo, ale vlak jezdící jednou za hodinu a nulové kulturní vyžití už tak fajn není. Taky nepomohlo, že jsem do školy i školky jezdila do nedalekého města, takže jsem ze svých vesnických vrstevníků znala asi jedna a půl člověka. Což mi takhle zpětně nevadí, protože většina z nich je těhotná, jede v drogách nebo studuje UJAK.

Zčásti protože jsem chtěla uniknout maloměšťákům a zčásti protože jsem nechtěla jít na a) obchodku ani na b) kadeřnici, musela jsem na střední do Prahy. Vzpomínám na střední s jakousi láskou, která se objevuje až po úspěšném odmaturování, kdy zapomínáte na probdělé noci a sucho v krku, když jste si přáli, aby vás během angličtiny nevytáhla učitelka na zkoušení z reálií. Ale takhle to má každý a jestli si myslíte, že vy to tak mít nebudete...tak haha. Budete.

Ráda peču, někdy úspěšně, někdy neúspěšně. Naštěstí mám vděčné strávníky, kteří by řekli "mňam", i kdybych to spálila na troud (ahoj tati!). Nedávno jsem začala chodit na jógu, předtím jsem asi půl roku běhala a hodlám začít běhat znovu. Taky ráda hraju hry a ach bože, někdy u toho dokáže vydržet celý den. A nejraději čtu.

A dostala jsem se na univerzitu do Švédska. Očekávám od toho velké dobrodružství a byla by škoda se o to nepodělit se světem, aby se mi mohl smát.